Zkušenosti Zuzky, 31 let

Bylo mi asi 17, kdy jsem opravdu mamce přerůstala přes hlavu, ale táty jsem se bála. V dětství nás se ségrou dost často mlátil, protože ani on sám není psychicky zdravý. Léčí se s depresí.

Tenkrát jsem se rozhodla, že už nechci bejt taková, že mě to samotnou bolí, vylejvat si zlost a agresi na mamku, zvlášť, když ona je prostě anděl. V těch 17 mi napsali sertralin, brala jsem jej 11 let. Žila jsem chvíli v zahraničí (Anglie) a tam mi to předepisovali normální GP (praktický lékař), jen na základě toho, že jsem jim řekla, že jsem to v Čechách začla tehdy brát. Po návratu do Čech jsem šla do Prahy a znovu vyhledala psychiatra, protože mi nebylo líp. Už v tu dobu jsem si nějak tak myslela, že bych mohla mít hraniční poruchu osobnosti (HPO), jelikož mi bývalý přítel řekl, že jsem snad HPO. Doktora jsem k tomu nasměrovala tím, že jsem to před ním znímila. Napsal mi k tomu sertralinu lamotrigin na stabilizování nálad a něco se zlepšilo.

Až po druhým odjezdu do Anglie a návratu zpátky jsem opět vyhledala psychiatricku a ona na mě „vybafla“, že jsem ukázkové ADHD. Napsala mi Atomoxetin. Cítím zlepšení, nejsem tak podrážděná, ale motivace stále zero. Jsem na 100mg jednou denně a ráda bych se s paní doktorkou domluvila na alternativě, ale bohužel je mimo ordinaci už od února😢. Takže se uvidí.