Příběh Martiny, 31 let

S nejrůznějšími obtížemi jsem zvládla základní i střední školu. Neměla jsem moc dobré známky i přes nadprůměrnou inteligenci, tu jsem ale zjistila až v dospělosti. Učitelům vadilo, že si kreslím a nedávám pozor nebo že zapomínám na domácí úkoly. Dnes asi chápu, proč tomu tak bylo.
Odešla jsem z vysoké školy, člověk tam měl určitou volnost a zároveň povinnosti, nějak jsem to nedávala. Čím to asi bylo? Začala jsem podnikat, zjistila jsem, že existují kalendáře a jiné lifehacky k tomu, aby člověk věci líp zvládal a stíhal. Povedlo se mi nasekat nějaké dluhy a nakonec rozjet středně velkou firmu. Začala jsem znovu studovat vysokou. Jednou mi psycholožka v hospodě řekla „Já si myslím, že bys mohla taky mít ADHD.“ A tak jsem od té doby věděla, že to existuje, že by se mě to mohlo týkat a že nějaké problémy mohou přetrvat do dospělosti. Pak jsem se učila na státnice, byla tam otázka o ADHD. Docela to na mě sedělo a říkala jsem si, jo tyhle problémy jsem v dětství měla. O moc víc jsem to neřešila, věděla jsem o svých potížích a měla jsem pocit, že je mám kompenzované.
Ale pak jsem trochu změnila práci, i pár dalších věcí se v mém životě změnilo. V práci jsem nasekala spoustu chyb z nepozornosti. Výústilo to u mě ve velký stres a úzkosti, měla jsem z toho somatické problémy a začala jsem to řešit s lékaři. Při této příležitosti se mi do rukou dostala zdravotní dokumentace z dětství. Našla jsem v ní lékařskou zprávu z dětské psychiatrie z roku 1995, kdy mi bylo 5,5 roku, a ve zprávě diagnozu F90 – porucha pozornosti a aktivity. Nikdy potom jsem na psychiatrii nebyla, ale teď se tím lecos vysvětlilo.
Objednala jsem se hned další den na diagnostické vyšetření, a protože čekání několik týdnů bylo dlouhé, stihla jsem si mezitím o ADHD a příznacích v dospělosti hodně přečíst. To zjištění, co vše stojí za touto diagnózou, že se mi to vše v životě děje, zatímco ostatním ne, bylo docela děsivé. Vážně jsem nevěděla, že můj mozek jede na 200%, pořád tam skáčou nové podněty a neumí zastavit, zatímco jiné mozky to nemají. O pár měsíců později mi klinická psycholožka potvrdila diagnozu ADHD, doporučila navštívit psychiatra a nasadit medikaci.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.