V bězné populaci je bohužel zažitý obraz hyperaktivního dítěte, které neustále vyrušuje ve škole a běhá při tom po stropě. To je bohužel pouze velmi úzký pohled na věc, protože ADHD se ve mnoha případech projevuje chronickou únavou (opět se musí odlišit, zda příčina leží na straně ADHD nebo je příčinou nespavost způsobená depresí atd.), nebo například je člověk zamlklý (protože v sociálních kontaktech už svými nevhodnými poznámkami napáchal hodně škody a nechce to zkazit znova). Zpravidla lze ale u drtivé většiny lidí s ADHD pozorovat následující projevy viditelné lidmi v okolí:
- Hyperaktivita – u dospělých se často přemění motorická hyperaktivita z dětství na hyperaktivitu duševní, kdy v hlavě neustále proudí myšlenky na všelijaké věci, nicméně i já jsem čas od času velmi hyperaktivní – musím pořád něco dělat, když čekám třeba na autobus, klepu nohou, rozebírám propisku, jezdím výrazně přes limity
- Porucha pozornosti – zde projevy z dětství zůstávájí, pouze se porucha pozornosti projevuje v odlišných životních situacích: rotržitost (zapomenu kafe na kapotě auta a odjedu s tím), zapomínání (kolikrát se vracím domů, že jsem tam zapomněl klíče), organizace práce je boj, a také způsob vedení života života je chaotický (páté přes deváté). Problém je, že tohle není moc vidět okolím (oproti hyperaktivitě), a proto i člověka samotného to nemusí napadnout. Pokud má dospělý hlavně problém s pozorností, často se dostává k psychiatrovi už ve stavu krátce před psychickým zhroucením, protože neustále dokolečka nic nevychází jako ostatním, neustále něco chybí a je to špatně
- Impulzivita – ta má v dospělosti hodně podob, málokdy to někdo ale spojí s ADHD. Já skákal do řeči, dokončoval jsem věty místo diskuzního partnera, koupil si v obchodě věc, kterou jsem pak už nikdy nepotřeboval, ale má např. i podobu i známosti na jednu noc nebo zneužívání různých látek. Impulzivita přináší i například spontánní bitky na ulici (protože mi nedal přednost)
Často slyším od lidí, že člověk s ADHD je člověk společenský, otevřený, přátelský. Ano, i já znám takové případy, ale dost často se to děje i proto, aby dotyčný zakryl psychickou bolest, kterou mu ADHD působí. To nic nemění na tom, že takoví lidé jsou skvělí baviči.