Eva s přezdívkou „motorová myš“

Ahoj. Jsem Eva. Kamarádi mi teda říkají „roboteta“ a tchýně „motorová myš“. Jsou to celkem vtipné přezdívky, než člověku dojde, že to je nejspíš tím, že má ADHD.

Na to, že mám ADHD jsem vlastně přišla náhodou, když jsem odepisovala kamarádovi, že to není žádná tragédie, když jeho syn dostal nálepku ADHD, že já jsem celý život jiná, divná, impulzivní střela, a i přesto jsem zvládla školy a žiji téměř normálním životem. V tu chvíli se ozvala z mého mozku hlasitá rána, jak mi to tam seplo. V tu chvíli se mi promítly v hlavě všechny ty úkoly, u kterých jsem nedokázala sedět, jídlo, které jsem nesnědla v klidu, pokrčená čela kolegů nad mými nepromyšlenými a hlasitými dotazy…

Několik následných volně přístupných testů mi dalo za pravdu, že mi to došlo správně. Jsem „postižená“! A víte co? Byla to v tu chvíli naprostá až neúnosná úleva. To zjištění, že nejsem magor, že nejsem debil, že mám jen nediagnostikované ADHD.

Od doby zjištění do sebe začalo vše zapadat. Bylo to jako když nevíte, kdo jste a co s tím. Teď už vím, že mám problém, kde nejspíš je, ale hlavně, že jsou i cesty, kterými se to dá zmírnit a dá se s tím pracovat. Nebo spíš dá se s tím pracovat efektivněji, než když člověk jen chytá záchranné lano.

V dětství jsem měla hlavně problémy s trpělivostí. Všichni to přičítali spíše mé povaze a znamení. Na druhou stanu se mohu pochlubit flexibilitou, kreativitou a spoustou nápadů, kterými hýřím, ale málokdy je dokončím. Moje mamka neměla potřebu mě někam tahat na vyšetření. V jejích očích jsem totiž zdravá jako řípa a jen jsem líná a netrpělivá.

Ani dnes, když jí to říkám, tak mi vlastně nevěří. Všichni mají dojem, že to je dětská nemoc, ze které dítě vyroste. A pak se v práci diví, když je na poradách zahlcuji blbými dotazy. Nesmějte se, mám dokonce od kolegyně diplom za blbé dotazy. Celoživotně slýchám, že jsem moc hlasitá a moc impulzivní. Mám za to, že to většinu lidí otravuje. Ze zpětných negativních reakcí jsem se dopracovala k velmi nízkému seběvědomí. Neumím prodat ani sebe, ani své dobré nápady.

Našla jsem si partnera, který je na tom v podstatě stejně. Spolu máme dvě malé děti. Teď oba čekáme, jestli se ADHD projeví i u nich.